Město

Stráž nad Nežárkou

730 let od první písemné zmínky o pánech ze Stráže

V letošním roce zakončeném čtyřkou kromě připomínek jiných důležitých historických momentů by v květnu uplynulo 730 let, kdy se poprvé v písemných pramenech objevuje zmínka o pánech ze Stráže a tím také o našem městě.

Digitální snímky listiny uložené v Národním archivu v Praze jsou publikovány na webu města se svolením Národního archivu (čj.: NA-4199-2/01-2014 z 15.10. 2014) a textová část se souhlasem PhDr. Karla Maráze, Ph.D., z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V květnu letošního roku uplynulo 730 let od první písemné zmínky o Stráži nad Nežárkou. Stráž je nesporně velmi těsně spjata s rodem pánů ze Stráže, kteří se podle ní psali a sídlili na strážském hradě, předchůdci dnešního zámku.

Ve starší literatuře se lze setkat s názory, že člen významného panského rodu pánů z Hradce - Sezema - v roce 1267 obdržel za svůj majetkový díl Stráž a založil zde nad řekou hrad. Tím se stal zakladatelem panského rodu ze Stráže. O počátcích rodu pánů ze Stráže ale nemáme dostatek uspokojivých zpráv, jak již svého času konstatoval August Sedláček.

Jelikož připravuji monografii o pánech ze Stráže, dovolím si shrnout fakta k počátkům rodu, kterých opravdu není mnoho. Prvním šlechticem, užívající predikátu ze Stráže, je vskutku Sezema, leč děje se tak teprve v listině z 24. května 1284, kterou Sezema - vedle dalších vydavatelů listiny - i zpečetil, avšak jeho pečeť je dnes ztracena. Tento pergamen značného významu je dodnes dochován v originále a nachází se pod číslem 24 v našem nejcennějším archivním fondu Archiv Koruny české, který je uložen v pražském Národním archivu. Sezemovo jméno je v něm uvedeno na druhém řádku ve tvaru Zesema de Stras. Listinu vydala strana Záviše z Falkenštejna a představuje smírčí listinu, kterou Závišovi straníci (tedy především Vítkovci, páni z Růže) slibují panovníkovi a budoucímu českému králi Václavu II. věrnost a dodržení smíru na dobu čtyř let.

Pokud jde o uvedený rok 1267, je třeba konstatovat, že z něj pozitivně neznáme žádnou listinu či jiný písemný doklad, kterým by Sezema získal Stráž (nad Nežárkou). Jeho jméno je uvedeno ve tvaru Zezema pouze v jediné listině, a to z 13. května 1267, datované a vydané v Jindřichově Hradci, která se dnes nalézá v drážďanském státním archivu; ta se však týká zcela jiných věcí. Predikát ze Stráže v ní u Sezemy postrádáme; ostatně až do 24. května 1284 se v listinách - stejně jako Stráž (nad Nežárkou) - vůbec neobjevuje. Jindřichohradecká listina z 13. ledna 1267 hovoří toliko o Sezemovi, synu bratra (šlo patrně o Jindřicha) Oldřicha z Hradce, nepochybně stejného Oldřicha, za jehož jménem je napsáno Sezemovo jméno na druhém řádku pergamenu z 24. května 1284. Jestli však je Sezema z listiny z 13. května 1267 totožný se Sezemou ze Stráže z listiny z 24. května 1284 s naprostou jistotou tvrdit nemůžeme, byť je to velmi pravděpodobné a historikové to předpokládají. Patrně správně, byť zdůrazňuji, že jde o předpoklad. Již umístěním Sezemova jména na druhém řádku listiny hned za jménem Oldřicha z Hradce by pro to nepřímo svědčilo, obzvláště když byl již jeho otec (Jindřich) po smrti. A konečně do úvahy je třeba vzít i jistě ne náhodou stejné tinktury erbů pánů z Hradce a Stráže, lišící se pouze v tom, že v erbu pánů z Hradce jde o zlatou pětilistou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky položenou v modrém štítu, kdežto v erbu pánů ze Stráže je umístěna ve zlatém štítu modrá pětilistá růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

V žádném případě ovšem nelze pozitivně tvrdit, že již roku 1267 držel Sezema Stráž (nad Nežárkou) a sídlil na zdejším hradu - listina z 13. května 1267 se týká zcela jiných záležitostí a ani ti badatelé, kteří se na rok 1267 odkazují jako na rok držby Stráže (nad Nežárkou) pány ze Stráže, nikdy žádný konkrétní písemný doklad necitují. Ba zdá se to i nepravděpodobné, neboť kdyby Sezema v roce 1267 již Stráž držel či na ní dokonce sídlil, jistě by byl v listině z 13. května 1267 uveden s predikátem ze Stráže a nikoli identifikován poněkud neobratně jako syn bratra Oldřicha z Hradce, což je již na první pohled identifikační řešení nouzové. Sezema tak musel Stráž získat a hrad zde postavit někdy v mezidobí po roce 1267 až před 24. květnem 1284, kdy již se po Stráži píše. Můžeme doplnit, že Sezemovým otcem byl s největší pravděpodobností Jindřich (z Hradce), matkou Anežka, strýci Ojíř z Třeboně a Oldřich z Hradce. Zřejmě poprvé se se Sezemou v písemných pramenech setkáváme v roce 1261.

Z výše uvedené lze shrnout následující - první postavou, která se píše ze Stráže je Sezema a děje se tak 24. května 1284, tedy přesně před 730 lety pronikla Stráž (nad Nežárkou) poprvé do písemných pramenů.

PhDr. Karel Maráz, Ph.D.