Město

Stráž nad Nežárkou

Kostel sv. Petra a Pavla

 

Původně gotická stavba s novogotickou hlavní lodí. Prvně připomínán jako farní r.1361. První přestavba proběhla r. 1413, kdy byla pravděpodobně ke kostelu přistavena tzv. zámecká kaple sv. Michala. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář pětiboce uzavřený s křížovou žebrovou klenbou a kaple sv. Michala rovněž  klenutá žebrovou klenbou. Hlavní novogotická loď s plochým stropem byla postavena na počátku 20. stol.. Vnitřní výzdoba je novogotická a barokní. Hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavle od J. Herzoga z Plzně byl pořízen r. 1894, boční novogotické oltáře jsou z r. 1896. V hlavní lodi jsou umístěny dva barokní oltáře z  18.stol. a  pozdně gotický reliéf Madony s Ježíškem z doby kolem r. 1500.  V hlavní lodi rovněž najdeme pozdně gotickou kamennou kropenku ze 16.stol. a gotickou křtitelnici. V zámecké kapli je oltář sv. Michala na gotické menze. v kostele se nachází několik náhrobků. Nejcennější jsou pozdně gotické Petra ze Stráže z r. 1461 a figurální Jindřicha ze Stráže z červeného mramoru z r. 1466. Další náhrobní kameny pocházejí ze 16. a 17. stol.

 

Cechovní svícny ve strážském kostele sv. Petra a Pavla

16. prosince 2012 v čase adventním za velké účasti zvědavých i zvídavých a po překrásném koncertu žesťového kvintetu proběhla v kostele sv. Petra a Pavla ve Stráži nad Nežárkou mimořádná akce – vysvěcení cechovních svícnů.

16. prosince 2012 v čase adventním za velké účasti zvědavých i zvídavých a po překrásném koncertu žesťového kvintetu proběhla v kostele sv. Petra a Pavla ve Stráži nad Nežárkou mimořádná akce – vysvěcení cechovních svícnů. Byly nalezeny na půdě kostela v roce 2011, rozpoznán díky rodině Kutišově (správci kostela) jejich význam a začata cesta záchrany těchto výjimečných památek. S finančním přispěním Městského úřadu ve Stráži nad Nežárkou a Římskokatolické farnosti Stráž nad Nežárkou byly v červenci až říjnu roku 2012 v restaurátorské dílně Martina Zmeškala v Praze opraveny, aby se vrátily zpět na své místo do kaple Archanděla Michaela. Prameny pro poznání vzniku, skladby a činnosti cechů přímo ve městě Stráž nad Nežárkou jsou uloženy z velké části ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci a je jich skutečně poskrovnu . Své na tomto stavu vykonaly dva velké požáry města, v roce 1730 a v roce 1875, kdy hořela především radnice. I z minima dochovaných písemných památek lze však přesto hovořit o tom, že určitě v roce 1615 ve městě fungovalo celkem 7 cechů především pro praktická řemesla – cech krejčích, ševců, mlynářů, pekařů, tkalců, a sdružený cech zedníků,tesařů a hrnčířů a dále kolářů, kovářů a bednářů. Nejstarší písemnou památkou dochovanou v okresním archivu je listina z roku 1615, v níž Ferdinand Vilém Slavata uděluje artikule cechu kolářů, kovářů a bednářů ve Stráži . Nejstaršími hmotnými památkami strážských cechů jsou 3 pečetidla ze 17. století (2 z toho patří cechu kolářů, kovářů a bednářů) uložené rovněž ve fondu strážských cechů ve zmíněném archivu a ihned potom zřejmě tyto 2 barokní svícny datované do konce 17. stol. a uložené přímo v kostele poněkud zapomenuté v prachu a odložené hromadě nepotřebností na kostelní půdě. Raně barokní svícny z konce 17. století jsou vyrobeny ze dřeva, které je povrchově upraveno tzv. polychromováním se zlacením a lazurovaným stříbřením. Výška svícnu i s žerdí je 220 cm, samotná žerď je vysoká asi 1 m, je hladká, bez zdobení, na ní navazuje část zdobená řezbami. Na žerď se nasazoval čtverhranný hranol, šířka jeho horního pole s plastickou výzdobou je 27 cm a je celý zdobený řezbami ve tvaru akantů a palmet, v rozích se nachází prořezávaný akant. Na protilehlých stranách jsou vyobrazeny postavy 4 světců – sv. Petra (patron cechu kovářského), sv. Pavla (patron cechu tkalcovského), sv. Kateřiny (patronka cechu mlynářů a pekařů ) a s největší pravděpodobností sv. Barbory (patronky cechu zednického), na dalších polích se nachází erb - žlutá hvězda v modrém poli, tedy erb rodu Šternberků, dále cechovní znak rozevřených nůžek (znak cechu soukeníků nebo krejčích, který často náležel k nejstarším privilegovaným) a dále motiv mušlí. Fyzický stav svícnů před restaurováním nebyl nijak uspokojivý, v některých ohledech až havarijní, celé části byly napadeny červotočem, barevné vrstvy byly místy i setřené, dřevo se celé postupně sesychalo, u plastických částí výzdoby chyběly např. koncové části akantů nebo horní končetiny u světců. Při restaurování bylo zjištěno, že původní polychromie je přetřena ještě jednou mladší vrstvou, která byla celoplošně oddělena, aby převládla vrstva původní. Všechny chybějící části plastické výzdoby byly doplněny novými řezbami, chybějící polychromie pak tmelem a křídou, poté místa vybroušena, domalována akvarelovými barvami, u reliéfní výzdoby použito plátkové zlato a celé svícny ošetřeny damarovým lakem s voskem a ve spodní části akrylátovým lakem Lascaux. Uvažujeme-li o tom, že tyto svícny sloužily svému účelu ve městě Stráži, rozkličujeme-li výše uvedenou symboliku, pak dle postav světců by mohly patřit možná všem cechům fungujícím ve městě dohromady, pořídili si řečeno současným jazykem jakousi sdruženou investici, dle jediného cechovního znamení rozevřených nůžek, by měly spíše náležet cechu krejčích. Ať už tomu bylo jakkoliv, tyto svícny byly pořízeny a užívány na konci 17. století, kdy strážské panství i sama Stráž jako poddanské město zažily „střídání“ panstva. V roce 1691 náhle František Leopold Vilém Slavata umírá a slavatovské dědictví je rozděleno v roce 1693 mezi 5 dědiček, přičemž Stráž a Žirovnice připadají Šternberkům (dceři Anně Lucii provdané Šternberkové), proto na jedné straně svícnu je vyobrazen jejich rodový znak – žlutá hvězda v modrém poli. Cechy byly císařským patentem z 20. prosince 1859 zrušeny a jmění přešla na živnostenská společenstva, Textilní řemesla byla prohlášena za necechovní již o století dříve po vydání generálních cechovních artikulů v roce 1739. Tyto svícny byly pořízeny pro reprezentativní účely, pro zvláštní příležitosti a byly dokladem finanční síly cechu nebo cechů. Byly používány pravděpodobně při při poutích, mších a při pohřbech mistrů nebo členů cechu. Tento příspěvek je pouhou zprávou, celá problematika strážských cechů by si určitě zasloužila hlubší bádání.

PaeDr. Laděna Plucarová